4. ročník
Ve dnech 25. a 26. března 2014 se v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskuteční 4. ročník mezinárodního interdisciplinárního sympozia Umění a kultury střední Evropy, jehož tématem bude Fenomén cestopisu v literaturách střední Evropy.
Cestopis obvykle vzniká s cílem přiblížit to, co je cizí, co je jiné; učinit ono cizí součástí společně sdílné kulturní zkušenosti. Přiblížit jiné ale znamená toto jiné interpretovat a interpretací podmanit. Převyprávět je a tím je zbavit nesrozumitelnosti, která je vlastní podstatou jinakosti. Do jaké míry je tedy cestopis objevováním a do jaké potvrzováním kulturní encyklopedie? Jaké hodnoty je objevované schopno přijmout a nést, jaké základní výrazové prostředky určují povahu tohoto specifického žánru, jaké literární transformace musí záznam cesty podstoupit, jaké narativní strategie jej určují a podmiňují, jaký význam má cestopis ve společnosti a jak se tento význam proměňuje? K jakým posunům dochází v případě různých médií, které jsou cestopisný zážitek schopny sdělit? Jak se proměňují funkce cestopisu v souvislosti s reálnými a imaginárními cestami?
Fenomén cestopisu patří do evropské civilizace přinejmenším od okamžiku, kdy Odysseus vyplouvá z Ithaky, jeho význam se odráží i v Milionu Marka Pola či v cestě Václava Šaška z Bířkova z Čech až na konec světa. Je schopný nést ducha doby, jak o tom svědčí renesanční cestopisy, i její úkol, jak dokládají barokní cestopisy českých a moravských misionářů. Existuje v napětí mezi dokumentární věrností a subjektivním zážitkem, mezi funkcí estetickou a praktickou. Cestopis ukazuje, do jakého směru se dobově vydává společenský zájem a potvrzuje ho. Má schopnost legitimizovat poznání, ale také jej i zpochybňovat. Stává se nositelem ideologických schémat i noetických konfesí.
Vedle cest reálných se však poutníci vydávají i na cesty imaginární. Ani ty však nemusejí být vedeny prostou snahou pobavit, ale mají schopnost vypovídat o dobové imaginaci a o stavu literatury i společnosti.
Zajímá nás proto, jaké funkce a jaké podoby může mít cestopis v literaturách střední Evropy, jak se stává součástí literatury i kultury. Jak se proměňuje a vyvíjí, jak se dynamizují jeho funkce, jaký je vztah mezi verbálními a obrazovými reprezentacemi v textu, jakou povahu mají pojmy autentický, reálný, jaké nové podoby může získávat v internetovém věku, kdy se svět mění na globální vesnici – parazituje na této situaci, pomáhá ji tvořit, nebo představuje její protiváhu?
Rádi bychom Vás proto pozvali na 4. ročník mezinárodního sympozia Umění a kultury střední Evropy zaměřeného tentokrát na fenomén cestopisu. Dovolujeme si tímto požádat zájemce o vystoupení na sympoziu, aby do 15. ledna 2014 poslali na níže uvedenou adresu tajemníka sympozia přihlášku a anotaci zamýšleného referátu (v rozsahu do 1800 znaků). Vystoupení referujícího v rámci sympozia by nemělo překročit 15 minut. V případě velkého počtu přihlášených bude zástupci pořadatelských institucí učiněn výběr ze zaslaných anotací. Přijetí či nepřijetí Vašeho příspěvku na sympozium Vám bude oznámeno tajemníkem sympozia nejpozději do konce ledna 2014. Referáty, které projdou recenzním řízením, budou publikovány v knižní monografii.
Za pořadatelské instituce:
prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., vedoucí Katedry bohemistiky FF UP
doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D., ředitel Ústavu bohemistiky FF JU
ing. Pavel Janáček, Ph.D., ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D., ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK
Program sympozia
25. března 2014
Zahájení sympozia a úvodní referáty (aula: 9:30 – 11:30)
1) Tomáš Kubíček: In-varianty cestopisu
2) Vladimír Papoušek: Cestopis a ideologický koncept v české meziválečné kultuře
3) Pavel Šidák: Literatura cestopisu zbavená
---
Zasedací sál: 12:45 – 18:30
Blok 1a (zasedací sál: 12:45 – 14:00)
Reprezentace Spojených států amerických v českém cestopise 20. století
1) Josef Švéda: Země prosperity a blahobytu, nebo bídy a vykořisťování? Reprezentace Spojených států amerických v prvorepublikovém cestopisném diskurzu
2) Mirna Šolić: Zobrazení „nepřítomného“ místa: narativní konstrukce Severní Ameriky a New Yorku v českých cestopisech padesátých a šedesátých let
3) Petr A. Bílek: „Chtěl jsem se setkat s pravými hippiei“: Cestopisné reprezentace USA v českém kulturním kontextu 60. – 90. let 20. století
Blok 2a (zasedací sál: 14:15 – 15:30)
Cestami Jana Nerudy a Karla Čapka
1) Nora Schmidt: Chodec v městském prostředí. Od Nerudových Pařížských obrázků k Pražskému chodci dvacátého století
2) Tomáš Vašut: Evropou ve šlépějích Karla Čapka
Blok 3a (zasedací sál: 15:45 – 17:00)
Básnický cestopis
1) Barbora Bártová: Básnický cestopisný deník Vladimíra Holana Toskána
2) Valér Mikula: V krajine priateľov (Cestopisné básne socialistického realizmu)
3) Petr Komenda: Literární zápisník v současné poezii
Blok 4a (zasedací sál: 17:15 – 18:30)
Současné žánrové podoby cestopisu
1) Natalia Palich: „Výjezdní romány“ jako nový cestopisný žánr?
2) Michaela Bečková: Jih proti Severu
3) Radek Malý: Podoby cestopisu v současné české literatuře pro mládež
---
Učebna KA-1:40: 12:45 – 17:15
Blok 1b (KA-1.40: 12:45 – 14:15)
Podoby cestopisu ve starší literatuře a umění
1) Jaroslav Svátek: Cestopis jako prostředek ke spáse? Poutnické itineráře a odpustkové seznamy do Svaté země ze střední Evropy (14.-15. století)
2) Vojtěch Bažant: Prostor Svaté země v českých cestopisech 15. století
3) Jana Kolářová: Hodoeporicon jako žánr latinské humanistické poezie a jeho podoby v českém prostředí
4) Jan Andrle: Legenda o sv. Františku Xaverském jako cestopis sui generis: její recepce a proměny ve středoevropské literatuře raného novověku
Blok 2b (KA-1.40: 14:30 – 15:45)
Cestopisné texty v periodickém tisku
1) Andrea Vítová: Cestopisné črty v časopisu Poutník
2) Lucie Maršíková: Putování skandinávských cestovatelů v českých periodikách na přelomu 19. a 20. století
Blok 3b (KA-1.40: 16:00 – 17:15)
Ideologické aspekty cestopisu
1) Lukáš Motyčka: Sexuálně-morální komponenta v cestopisných a dobrodružných románech Charlese Sealsfielda
2) Joanna Brodniewicz: Zvláštní druh cestopisu - Deník z vyhnanství na Sibiř Faustyna Ciecierského
3) Tomasz Derlatka: O (literárních) cestách Horních Lužických Srbů do SSSR (padesátá a šedesátá léta)
----
26. března 2014
Zasedací sál: 9:00 – 14:15
Blok 1a (zasedací sál: 9:00 – 10:30)
Cizí a naše: česká cestopisná literatura 19. století
1) Lucie Štorchová: Alterita a biopolitika ve fiktivních cestopisech Václava Matěje Krameria (1802–1808)
2) Veronika Faktorová, Vera Kaplická Yakimova: Cizí, a přece naše. Bulharsko očima českých cestovatelů 19. století
3) Joanna Goszczyńska: My a oni. My alebo oni. My vůči ním. Slovenský kulturní prostor očima cizích cestovatelů
Blok 2a (zasedací sál: 10:45 – 12:00)
Cizí a naše: slovenská cestopisná literatura 19. století
1) Marianna Koliová: Koncepcia „svojho“ a „cudzieho“ v Štúrovej Ceste do Lužíc
2) Anna Kruláková: Talianske cesty Gustáva Kazimíra Zechentera-Laskomerského
3) Marcela Mikulová: Medzi sebakritikou a sebaprezentáciou (Slovenský cestopis na prelome 19. a 20. storočia)
Blok 3a (zasedací sál: 13:00 – 14:15)
Středoevropské cestopisy 19. století
2) Viera Bartková: Cestopis ako médium reflexie výtvarného umenia a kultúry v 19. storočí
---
Učebna KA-1.40: 9:00 – 14:15
Blok 1b (KA-1.40: 9:00 – 10:15)
Podoby cestopisné literatury ve 20. století (I)
1) Michal Topor: Dopisy „velectěné slečně“ (1907). Fischerova rozmarně ironická varianta filologického cestopisu
2) Marcela Antošová: Tatarkov Člověk na cestách
3) Dorota Bielec: Čechy pro cizince – Grušův „cestopis naopak“
Blok 2b (KA-1.40: 10:30 – 11:45)
Podoby cestopisné literatury ve 20. století (II)
1) Zuzana Vargová: Cesta po Dunaji (C. Magris, P. Esterhazy, M. Hvorecký)
2) Gertraude Zand: Jáchym Topol – cestou na východ
3) Joanna Królak: K nám. Domů. Do Prahy. Do Podolí. Do lékárny... aneb cestopisné mystifikace v hrách Divadla Járy Cimrmana Dobytí severního pólu a Afrika.
Blok 3b (KA-1.40: 13:00 – 14:15)
Cesty do vzdálených zemí
1) László G. Kovács: Cesty za vzdálený horizont: Klasikové maďarské cestopisné literatury od 17. do 20. století
2) Kyuchin Kim: Literatura faktu a krásná literatura od českých cestovatelů při jejich toulkách po Koreji
3) Pavel Kořínek: Hříšně svůdná Jošiwara. Vykřičená čtvrt tokijská na křižovatce cestopisu, sociální kritiky a sentimentální prózy
Seznam přednášejících
Mgr. Jan Andrle
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
doc. PhDr. Marcela Antošová, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Konštantína Filozofa
Mgr.Viera Bartková, PhD.
Filozofická fakulta Univerzity Komenského
Mgr. Barbora Bártová
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Vojtěch Bažant
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
PhDr. Michaela Bečková, Ph.D.
Literární akademie
Dr. Dorota Bielec
Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Jagielloński
Prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Mgr. Joanna Brodniewicz
Instytut Slawistyki. Uniwersytet Adama Mickiewicza
Dr. phil. Tomasz Derlatka
Slovanský ústav AV ČR
Mgr. Veronika Faktorová, Ph.D.
Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
Mgr. Michal Fránek, Ph.D.
Ústav pro českou literaturu AV ČR
prof. dr. hab. Joanna Goszczyńska
Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej, Uniwersytet Warszawski
Mgr. Vera Kaplická Yakimova, Ph.D.
Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
prof. Kyuchin Kim
Hankuk University of Foreign Studies
Mgr. Jana Kolářová, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Marianna Koliová
Filozofická fakulta Univerzity Komenského
Mgr. Petr Komenda, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Pavel Kořínek
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Mgr. László G. Kovács
Katolická univerzita Pétera Pázmánye
Dr. Joanna Królak
Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej Wydział Polonistyki Uniwersytet Warszawski
PhDr. Anna Kruláková, CSc.
Filozofická fakulta Univerzity Komenského
Prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Lucie Maršíková
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
prof. PhDr. Valér Mikula, CSc.
Filozofická fakulta Univerzity Komenského
PhDr. Marcela Mikulová, CSc.
Ústav slovenskej literatúry, Slovenská akadémia vied
Mgr. Lukáš Motyčka, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Natalia Palich
Filozofická fakulta Jagellonské univerzity
prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc.
Filozofická fakulta Jihočeské univerzity
Nora Schmidt, M.A.
Slawistische Literturwissenschaft, Universität Erfurt
Mgr. Jaroslav Svátek, Ph.D.
Filozofický ústav AV ČR
PhDr. Pavel Šidák, Ph.D.
Literární akademie
Mgr. Mirna Šolić, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Mgr. Lucie Storchová, Ph.D.
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Mgr. Josef Švéda, MPhil., Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Stephan-Immanuel Teichgräber Mag. Dr.
Universität Wien Institut für Europäische und vergleichende Literaturwissenschaft
Mgr. Michal Topor, Ph.D.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy / Institut pro studium literatury, Praha
Mgr. Tomáš Vašut
Filozofická fakulta Segedínské Univerzity
Mgr. Andrea Vítová
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ass.-Prof. Mag. Dr. Gertraude Zand
Institut für Slawistik der Universität Wien