PROGRAM SYMPOZIA
24. března 2020
Zahájení konference a úvodní referáty (uč. 1.25: 9:30 – 12:00)
● předsedající: Ivana Cahová
1) Karl E. Grözinger: Jüdische Literatur in deutschem Kostüm – ?
2) Ingeborg Fialová: Moderní dějiny židů (od haskaly) v zrcadle německé židovské literatury (včetně německy psané literatury z českých zemí)
3) Jiří Holý: Uzavřené a otevřené vyprávění v literatuře a filmu s tematikou holokaustu
Blok 1 (13:00 – 14:00)
Od středověké literatury…
● předsedající: Ingeborg Fialová
1) Daniel Soukup: „Vylij svůj hněv na národy...“ Obraz odplaty a spásy ve středověkých aškenázských rukopisech
2) Jana Kolářová: Obraz Židů v latinské humanistické poezii 2. pol. 16. stol.
3) Krištof Anetta: Paralelné vesmíry strednej Európy: Chatam Sofer a obliehanie Bratislavy Napoleonom
Blok 2 (14:15 – 15:30)
…po fin de siècle
● předsedající: Jan Wiendl
1) Jiří Hrabal: Siegfried Kapper v chorvatské literární kultuře
2) Jana Vrajová: Postava Žida ve vzpomínkových prózách autorů druhé poloviny 19. století
3) Gabriela Maria Gańczraczyk: Židovské motivy v tvorbě Gabriely Zapolské
4) Aleš Filip – Roman Musil: Reprezentace židovství na vídeňských a pražských výtvarných salonech éry fin de siècle
Blok 3 (15:45 – 17:00)
Literární konstrukce židovské identity
● předsedající: Jiří Holý
1) Ivana Cahová: „Sionisté z Goethovy milosti“. K situaci židovských německojazyčných autorů původem z Čech a Moravy v palestinském a izraelském „exilu“ a k literárním konstrukcím židovské identity v jejich díle.
2) Miroslav Kouba: „Koláče na pesach, gurabije na bajram, preclíky na velikonoce.“ Sefardské Sarajevo Isaka Samokovliji mezi střední Evropou a Orientem
3) Kateřina Korábková: „Řekněte mi, Gretchen, nechtěla byste být židovkou?“ Meziválečný obraz židovství v časopise pro moderní a vzdělané ženy
4) Martina Halamová: Reprezentace židovství v tvorbě Viktora Fischla
Blok 4 (17:15 – 18:30)
Meziválečná literatura židovských autorů
● předsedající: Michal Bauer
1) Erik Gilk: Židovské stopy v meziválečné próze asimilovaných autorů (R. Weiner, F. Langer, K. Poláček)
2) Pavel Mertelík: Když se žid polegionářští: pokus o zapojení židů do osvobozenecké legendy v rámci legionářské prózy
3) Zuzana Kopecká: Zrkadlový obraz Josefa Baška. O ľudskej metamorfóze v románe Egona Hostovského Ztracený stín (1931)
4) Patrik Dudek: Orten, Bonn, Daniel – existenciální poezie židovských bednářovců
5) Marta Pató: Československá hungaristka Alžbeta Göllnerová (1905 – 1944)
25. března 2020 (uč. 1.25: 9:00 – 12:15)
Blok 5 (9:00 – 10:30)
Literatura a film po holokaustu
● předsedající: Petr Bubeníček
1) Marie Brunová: Židovská tematika v díle Jiřího Weila
2) Oskar Mainx: „Nepříjemně laskavý úsměv“ – povídkové etudy Ludvíka Aškenazyho
3) László G. Kovács: Dva kluci v předpeklí: zkušenosti z koncentračních táborů a trauma holocaustu v některých stěžejných dílech Arnošta Lustiga a Imre Kertésze
4) Michal Bauer: Studentské filmy podle próz Arnošta Lustiga z první poloviny 60. Let
5) Hana Nela Palková: Kniha jako komentář světa. Schulzovský topos Knihy v trilogii Porodični cirkus Danila Kiše
Blok 6 (10:45 – 12:15)
Židovská kultura v době komunistické totality a po ní
● předsedající: Jiří Hrabal
1) Joanna Królak: Obvinění ze sionismu. Antisemitské stereotypy v polské a české komunistické propagandě
2) Petra Loučová: Židovská tradice v československé alternativní kultuře
3) Michal Sýkora: Franz Kafka očima Philipa Rotha
4) Petr Bubeníček: Rozpad jednoho z mýtů střední Evropy v Králi kolonád Zena Dostála
5) Radek Malý: Kulturní odkaz Černovic v tvorbě Ilany Shmueli