PROGRAM SYMPOZIA

 

24. března 2020

 

Zahájení konference a úvodní referáty (uč. 1.25: 9:30 – 12:00)

● předsedající: Ivana Cahová

1) Karl E. Grözinger: Jüdische Literatur in deutschem Kostüm – ?

2) Ingeborg Fialová: Moderní dějiny židů (od haskaly) v zrcadle německé židovské literatury (včetně německy psané literatury z českých zemí)

3) Jiří Holý: Uzavřené a otevřené vyprávění v literatuře a filmu s tematikou holokaustu

 

Blok 1 (13:00 – 14:00)

Od středověké literatury…

● předsedající: Ingeborg Fialová

1) Daniel Soukup: „Vylij svůj hněv na národy...“ Obraz odplaty a spásy ve středověkých aškenázských rukopisech

2) Jana Kolářová: Obraz Židů v latinské humanistické poezii 2. pol. 16. stol.

3) Krištof Anetta: Paralelné vesmíry strednej Európy: Chatam Sofer a obliehanie Bratislavy Napoleonom

 

Blok 2 (14:15 – 15:30)

…po fin de siècle

● předsedající: Jan Wiendl

1) Jiří Hrabal: Siegfried Kapper v chorvatské literární kultuře

2) Jana Vrajová: Postava Žida ve vzpomínkových prózách autorů druhé poloviny 19. století

3) Gabriela Maria Gańczraczyk: Židovské motivy v tvorbě Gabriely Zapolské

4) Aleš Filip – Roman Musil: Reprezentace židovství na vídeňských a pražských výtvarných salonech éry fin de siècle

 

Blok 3 (15:45 – 17:00)

Literární konstrukce židovské identity

● předsedající: Jiří Holý

1) Ivana Cahová: „Sionisté z Goethovy milosti“. K situaci židovských německojazyčných autorů původem z Čech a Moravy v palestinském a izraelském „exilu“ a k literárním konstrukcím židovské identity v jejich díle.

2) Miroslav Kouba: „Koláče na pesach, gurabije na bajram, preclíky na velikonoce.“ Sefardské Sarajevo Isaka Samokovliji mezi střední Evropou a Orientem

3) Kateřina Korábková: „Řekněte mi, Gretchen, nechtěla byste být židovkou?“ Meziválečný obraz židovství v časopise pro moderní a vzdělané ženy

4) Martina Halamová: Reprezentace židovství v tvorbě Viktora Fischla

 

Blok 4 (17:15 – 18:30)

Meziválečná literatura židovských autorů

● předsedající: Michal Bauer

1) Erik Gilk: Židovské stopy v meziválečné próze asimilovaných autorů (R. Weiner, F. Langer, K. Poláček)

2) Pavel Mertelík: Když se žid polegionářští: pokus o zapojení židů do osvobozenecké legendy v rámci legionářské prózy

3) Zuzana Kopecká: Zrkadlový obraz Josefa Baška. O ľudskej metamorfóze v románe Egona Hostovského Ztracený stín (1931)

4) Patrik Dudek: Orten, Bonn, Daniel – existenciální poezie židovských bednářovců

5) Marta Pató: Československá hungaristka Alžbeta Göllnerová (1905 – 1944)

 

 

25. března 2020 (uč. 1.25: 9:00 – 12:15)

 

Blok 5 (9:00 – 10:30)

Literatura a film po holokaustu

● předsedající: Petr Bubeníček

1) Marie Brunová: Židovská tematika v díle Jiřího Weila

2) Oskar Mainx: „Nepříjemně laskavý úsměv“ – povídkové etudy Ludvíka Aškenazyho

3) László G. Kovács: Dva kluci v předpeklí: zkušenosti z koncentračních táborů a trauma holocaustu v některých stěžejných dílech Arnošta Lustiga a Imre Kertésze

4) Michal Bauer: Studentské filmy podle próz Arnošta Lustiga z první poloviny 60. Let

5) Hana Nela Palková: Kniha jako komentář světa. Schulzovský topos Knihy v trilogii Porodični cirkus Danila Kiše

 

Blok 6 (10:45 – 12:15)

Židovská kultura v době komunistické totality a po ní

● předsedající: Jiří Hrabal

1) Joanna Królak: Obvinění ze sionismu. Antisemitské stereotypy v polské a české komunistické propagandě

2) Petra Loučová: Židovská tradice v československé alternativní kultuře

3) Michal Sýkora: Franz Kafka očima Philipa Rotha

4) Petr Bubeníček: Rozpad jednoho z mýtů střední Evropy v Králi kolonád Zena Dostála

5) Radek Malý: Kulturní odkaz Černovic v tvorbě Ilany Shmueli