3. ročník

 

 

Ve dnech 26. a 27. března 2013 se v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskuteční 3. ročník mezinárodního interdisciplinárního sympozia Umění a kultury střední Evropy, jehož tématem bude Cenzura v literatuře a umění ve střední Evropě.

Fenomén cenzury se v posledních letech dostává do centra pozornosti badatelů v oblasti literatury i dalších umění. Společným rysem novějších přístupů k cenzuře, ať se jedná o práce představitelů tzv. nové cenzury (R. Burt, R. C. Post ad.), či o bádání rozvíjející podněty kulturní antropologie (Kanon und Zensur, 1987), je začlenění cenzury do širších kulturních a sociálních procesů a zpochybnění jejího vnějšího vztahu vzhledem k literatuře a umění. Zájem o otázky cenzury se v současné době rozvíjí i ve střední Evropě. Německá badatelka Beate Müllerová se zamýšlí nad využitelností novějších teoretických přístupů v souvislosti s výzkumem cenzury v Německé demokratické republice (Censorship & Cultural Regulation in the Modern Age, 2004), ve Slovinsku vychází v roce 2010 rozsáhlá publikace Cenzurirano: zgodovina cenzure na Slovenskem od 19. stoletja do danes (ed. Mateja Režek), v Rakousku zkoumají cenzuru v rámci projektu Österreichische Listen verbotener Bücher von 1750–1848, Ústav pro českou literaturu AV ČR realizuje velký grantový projekt Literární cenzura v obrysech. Administrativní kontrola a regulace literární komunikace v české kultuře 19. a 20. století apod.

Cenzura jako omezení a kontrola nad uměleckou (i mimouměleckou) komunikací byla v našem středoevropském prostoru po roce 1989 nejčastěji předmětem zkoumání v souvislosti s obdobím komunistické diktatury. Domníváme se, že srovnání podob cenzury v jednotlivých zemích střední Evropy přinese zajímavé poznatky jak pro fenomén cenzury jako takový, tak i pro dějiny středoevropských literatur a umění druhé poloviny 20. století.

Chtěli bychom fenomén cenzury pojmout v širších souvislostech, tedy nejen jako omezení svobody psát a publikovat státní/politickou diktaturou, pozornost by měla být věnována také „produktivní“ roli cenzury, tedy tomu, jaké specifické důsledky mělo její působení na jednotlivá umělecká díla či literární proces. Zajímat nás bude například i cenzura náboženská či eticky motivovaná nebo nové podoby omezení umělecké komunikace, které přinesla postkomunistická konzumní společnost. Naším záměrem je tedy zamyslet se nad otázkou cenzury napříč dějinami.

Sympozium bude jako každoročně zaměřeno interdisciplinárně. Důležité poznatky proto mohou přinést i příspěvky srovnávající cenzuru v oblastech filmu, literatury či výtvarného umění. Otevírá se tedy před námi široké pole zkoumání: vliv různých typů cenzury na podobu jednotlivých uměleckých děl i na vývoj literární a filmové historie či kunsthistorie, vliv cenzury literatury a umění na vývoj společnosti v zemích střední Evropy a rovněž cenzura pojatá jako fenomén filozofický či sociologický.

Dovolujeme si tímto požádat zájemce o vystoupení na sympoziu, aby do 15. ledna 2013 poslali na níže uvedenou adresu tajemníka sympozia přihlášku a anotaci zamýšleného referátu (v rozsahu do 1800 znaků). Vystoupení referujícího v rámci sympozia by neměl překročit 15 minut. V případě velkého počtu přihlášených bude zástupci pořadatelských institucí učiněn výběr ze zaslaných anotací. Přijetí či nepřijetí Vašeho příspěvku na sympozium Vám bude oznámeno tajemníkem sympozia nejpozději do konce ledna 2013. Referáty, které zazní na sympoziu, budou publikovány v knižní monografii.

Tento ročník sympozia bude věnován našemu předčasně zemřelému kolegovi doc. PhDr. Petru Horovi, Ph.D. (působil na univerzitách v Ostravě, Olomouci a Lublani), který se v posledních letech života právě tématu literární cenzury věnoval.

 

Za pořadatelské instituce:

doc. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., vedoucí KB FF UP

doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D., ředitel Ústavu české literatury a literární vědy FF UK

Ing. Pavel Janáček, Ph.D., ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.

doc. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D., ředitel Ústavu bohemistiky FF JU

 

Tajemník sympozia:

Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D.

Mail: j.hrabal@aluze.cz

Adresa: Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta UP, Křížkovského 10, 779 00 Olomouc, CZ

 

 

PROGRAM SYMPOZIA

 

26. března 2013

 

Zahájení konference a úvodní referáty (aula: 9:30 – 11:45)

předsedající: Tomáš Kubíček

1) Michael Wögerbauer: Nebezpečná literatura? Poznámky o nové cenzuře

2) Joanna Królak: Performativita  cenzury (v období stalinismu)

3) Richard Müller: Ti, kteří milují umění jako Anna Grigorjevna, aneb kritika „estetické obhajoby umění“ v kontextu kulturního materialismu

 

 

- - - Aula: 12:45 – 17:30 - - -

 

Blok 1a (aula: 12:45 – 14:00)

Instituce a cenzura I.

předsedající: Michael Wögerbauer

1) Břetislav Horyna: Ochablá moc církve

2) Petr Píša: O „vysokém černokněžstvu“ a „jedovatých českých knihách“. Tomíčkova Doba prvního člověčenstva v průsečíku církevní a státní cenzury

3) Viktor Velek: Česká Vídeň pod tlakem cenzury, zákazů a obstrukcí z pohledu hudební historie

 

Blok 2a (aula: 14:15 – 15:45)

Instituce a cenzura II.

předsedající: Petr Šámal

1) Magdaléna Pokorná: Publicistické reflexe cenzury v době revolučních změn (1848-1851)

2) Michal Charypar: Jaroslav Vrchlický před tiskovým soudem a strategie obhajoby

3) Tomáš Pavlíček: Prvorepubliková cenzura a jazyk zakazovaných textů

4) Pavel Janáček: „Zatím nelze.“ Kroužek Gongu a tiskové poměry Třetí republiky

 

Blok 3a (aula: 16:00 – 17:30)

Instituce a cenzura III.

předsedající: Marcela Mikulová

1) Alena Kokešová: Vyřazení neoficiálního umění ze Svazu československých výtvarných umělců v letech 1956 – 1970

2) Eva Kušnírová: Umenie a jeho „formovanie“ v nežičlivých časoch

3) Miron Pukan: Slovenská slovesná a divadelná kultúra a podoby cenzúry v 20. storočí

4) Marek L. Krejčí: Podoby cenzury moderního výtvarného umění střední Evropy

 

Od 20:00 setkání u sklenice vína v Konviktu.

 

- - - Zasedací sál: 12:45 – 18:30 - - -

 

Blok 1b (zasedací sál: 12:45 – 14:00)

Vliv cenzury na podobu a vývoj druhu/žánru I.

předsedající: Michal Charypar

1) Kateřina Smyčková: Vliv cenzury na hymnografický kánon v pobělohorských rukopisných kancionálech

2) Jiří Fiala: Cenzura českých lidových a kramářských písní

3) Petra Čáslavová: Cenzura vězeňské korespondence v Československu v letech 1948–1989

 

Blok 2b (zasedací sál: 14:15 – 15:30)

Vliv cenzury na podobu a vývoj druhu/žánru II.

předsedající: Michal Jareš

1) Małgorzata Kalita: Esej a cenzura

2) Jan Schneider: Nesvadbovy Zprávy z Prahy: science fiction jako únik před cenzurou

3) Michaela Mojžišová: Zápas o dušu slovenskej opery

 

Blok 3b (zasedací sál: 15:45 – 17:00)

Vliv (auto-)cenzury na genezi a textovou podobu díla I.

předsedající: Petr Šámal

1) Ivona Kollárová: „Keby som bol vedel, čo sa bude diať.“ Autocenzúra jozefínskeho spisovateľa

2) Michal Kosák: Cenzura – autocenzura Slezských písní a jejich editologické zhodnocení

3) Petr Komenda: Seifertova sbírka Morový sloup: akt psaní a modely zprostředkování v dobách samizdatu

 

Blok 4b (zasedací sál: 17:15 – 18:30)

Vliv (auto-)cenzury na genezi a textovou podobu díla II.

předsedající: Jan Schneider

1) Ewa Stępowska: Duchové nezotročení aneb jak si polští autoři hráli s cenzurou

2) Marta Banaś: Vliv doby na tvorbu Bohumila Hrabala na příkladu Příliš hlučné samoty

3) Slávka Kopčáková: Vedecký text, literárny text a hudobný text ako objekty (auto)cenzúry v slovenskej hudobnej kultúre druhej polovice 20. storočia

 

---

 

27. března 2013

 

- - - Aula: 9:00 – 14:15 - - -

 

Blok 1a (aula: 9:00 – 10:15)

Komunistická cenzura v mezinárodním kontextu I.

předsedající: Joanna Królak

1) Hana Jechová-Voisine: Cenzura, autocenzura, mlčení  a jejich stíny

2) Stefan Segi: Ohlušující rachot ticha: Obraz československé normalizační cenzury v časopise Index on Censorship

3) Dorota Bielec: Kulturní kontakty mimo cenzuru – fenomén české literatury v polském samizdatu v 80. letech

 

Blok 2a (aula: 10:30 – 11:30)

Komunistická cenzura v mezinárodním kontextu II.

předsedající: Jiří Hrabal

4) Matěj Martinčák: Případ tzv. Bílé knihy jako doklad proměn cenzury v Jugoslávii v 80. letech 20. století

5) Kyuchin Kim: Srovnání cenzury v české a jihokorejské literatuře v sedmdesátých letech 20. století

 

Blok 3a (aula: 12:45 – 14:15)

Cenzura v knižních titulech pro děti a mládež

předsedající: Michal Jareš

1) Věra Brožová: Purifikace fondů českých žákovských knihoven v 2/2 19. století

2) Radek Malý – Josef Nešpor: Působení censury v české literatuře pro děti a mládež v období normalizace s přihlédnutím ke skautské dobrodružné literatuře

3) Alexandra Debnárová: Cenzúra v detskej literatúre na Slovensku (Na príklade švédskej prekladovej literatúry)

4) Lenka Pořízková: Cenzura v lektorských posudcích na současné učebnice

       

- - - Zasedací sál / učebna č. 18: 9:00 – 17:00 - - -

 

Blok 1b (zasedací sál: 9:00 – 10:15)

Podoby autocenzury

předsedající: Slávka Kopčáková

1) Valér Mikula: Inhibícia ako tvorivý akt (K básnickému gestu Štefana Strážaya)

2) Lenka Křupková: Socialistický realismus v díle Vítězslava Nováka jako výsledek skladatelovy autocenzury

3) Lucie Zimová: Zaplňování fikčního světa jako typ autocenzury Arnošta Lustiga

 

Blok 2b (zasedací sál: 10:30 – 12:00)

Časopisecká redakční praxe a cenzura

předsedající: Erik Gilk

1) Zdeněk Brdek: Reflexe cenzury v československém meziválečném tisku

2) Olga Pavlova: Děkuji, pane překladateli, posvítil jste na mé dílo světlem, o kterém jsem neměl ani tušení. Román My a jeho klikatá cesta k čtenáři

3) Lukáš Holeček: Kniha na venkově v předvečer Mnichova

4) Michal Sýkora: Vladimir Nabokov a cenzura v tisku ruské meziválečné emigrace

 

Blok 3b (učebna č. 18: 13:00 – 14:15)

Lektorská a redakční práce jako cenzura?

předsedající: Erik Gilk

1) Blanka Hemelíková: Aféry s „redaktorskou cenzurou“. (K dobovému diskursu o cenzuře, 90. léta 19. století.)

2) Marcela Mikulová: Cenzúra medzi „našimi“

3) Zuzana Haraštová: Vliv cenzury (nejen) na román Kladivo na čarodějnice Václava Kaplického

 

Blok 4b (učebna č. 18: 14:30 – 15:30)

Podoby současné cenzury

předsedající: Vít Gvoždiak

1) Anna Slatinská – Jana Pecníková: „Zakázané knihy“ v kontexte moderných technológií 21. storočia

2) Václav Smyčka: O užitku a škodlivosti zapomínání. Cenzurní mechanismy v hypertextu Wikipedie

 

Ukončení sympozia (učebna č. 18 v 16:00)

 

Seznam přednášejících

Mgr. Marta Banaś

Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Śląski

 

Dr. Dorota Bielec

Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Jagielloński

 

Mgr. Zdeněk Brdek, Ph.D.

Filozofická fakulta Jihočeské univerzity

 

PhDr. Věra Brožová

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

 

Mgr. Petra Čáslavová

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

 

Mgr. Alexandra Debnárová

Ústav svetovej literatúry Slovenskej akadémie vied

 

prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Zuzana Haraštová

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

PhDr. Blanka Hemelíková

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Mgr. Lukáš Holeček

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

 

prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

 

Mgr. Michal Charypar, Ph.D.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Ing. Pavel Janáček, Ph.D.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

prof. PhDr. Hana Jechova-Voisine, CSc.

Sorbonne, Université Paris

 

Dr. Małgorzata Kalita

Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Śląski

 

prof. Kyuchin Kim

Hankuk University of Foreign Studies

 

Mgr. Alena Kokešová

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

doc. Mgr. Ivona Kollárová, Ph.D.

Ústredná knižnica Slovenskej akadémie vied

 

Mgr. Petr Komenda, Ph.D.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Slávka Kopčáková, Ph.D.

Inštitút estetiky a vied o umení, Prešovská univerzita

 

Mgr. Michal Kosák, Ph.D.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Dr. Marek L. Krejčí

Center for Slavic Art Studies

 

Dr. Joanna Królak

Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej Wydział Polonistyki Uniwersytet Warszawski

 

doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Eva Kušnírová, Ph.D.

Inštitút estetiky, vied o umení Filozofickej fakulty Prešovskej univerzity

 

Mgr. Radek Malý, Ph.D.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Matěj Martinčák

Filozofski fakultet  Sveučilišta u Zagrebu

 

prof. PhDr. Valér Mikula, CSc.

Filozofická fakulta Univerzity Komenského

 

PhDr. Marcela Mikulová, CSc.

Ústav slovenskej literatúry, Slovenská akadémia vied

 

Mgr. Michaela Mojžišová, Ph.D.

Ústav divadelnej a filmovej vedy, Slovenská akadémia vied

 

Mgr. Richard Müller, Ph.D.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Mgr. Josef Nešpor

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Mgr. Olga Pavlova

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

 

Mgr. Jana Pecníková

Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela

 

Mgr. Petr Píša

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc.

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Mgr. Lenka Pořízková

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

PhDr. Miron Pukan, PhD.

Fakulta polonistiky Varšavskej univerzity

 

Mgr. Stefan Segi

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

PhDr. Jan Schneider, Ph.D.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Anna Slatinská

Fakulta humanitných vied, Univerzita Mateja Bela

 

Bc. et Bc. Václav Smyčka

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

 

Mgr. Kateřina Smyčková

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

 

Mgr. Ewa Stępowska

Filozofická fakulta Jihočeské univerzity

 

Mgr. Michal Sýkora, Ph.D.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého

 

Mgr. Dr. phil. Viktor Velek, Ph.D.

Fakulta umění Ostravské univerzity

 

Mag. Dr. Michael Wögerbauer

Ústav pro českou literaturu AV ČR

 

Mgr. Lucie Zimová

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy